Laktobacily vs. probiotika: Jaký je v tom vlastně rozdíl?
čen, 3 2025
Laktobacily, probiotika… v lékárně máš pocit, že jsou všude a slibují zázraky na trávení i imunitu. Ale víš vlastně, čím se liší? Je dost lidí, kteří je hází do jednoho pytle, ale rozdíl je docela zásadní. Pokud ztrácíš přehled v názvech nebo nechápeš, proč některé výrobky obsahují jen laktobacily a jiné celou party probiotických bakterií, jsi tu správně.
Laktobacily jsou konkrétní druh bakterií, které patří do větší skupiny probiotik. Takže každé laktobacily jsou probiotika, ale ne všechna probiotika jsou laktobacily – něco jako všechny hranolky jsou brambory, ale ne všechny brambory končí jako hranolky. To ti ale v reklamách nikdo moc neřekne.
Celé je to o tom, jaký druh bakterií tělu nabízíš a jak se postarají o tvůj střevní mikrobiom. Právě střevní rovnováha rozhoduje o tom, jak se cítíš, trávíš a jak odoláváš virům. Už z toho je jasné, proč je fajn v těch pojmech nemít guláš.
- Proč se plete laktobacily s probiotiky
- Co to vlastně jsou laktobacily
- Jak fungují probiotika a jak se liší od laktobacilů
- Běžné zdroje a jak je zařadit do jídelníčku
- Tipy a triky pro správné užívání
Proč se plete laktobacily s probiotiky
Má v tom zmatek skoro každý. Slovo "probiotika" najdeš na jogurtech, kapkách i tabletách a často vedle toho svítí i "laktobacily". Výrobci to míchají, protože obě slova zní zdravě, ale ve skutečnosti mají odlišný význam.
Hlavní důvod pletek je, že laktobacily jsou jen jedním z mnoha druhů probiotických bakterií. Mysli na to jako na fotbal: probiotika jsou celý tým a laktobacily jeden konkrétní hráč. Jenže v reklamách nebo na obalech často není jasné, jestli se mluví o celém týmu, nebo jen o jednom hráči.
Přitom seznam probiotických bakterií je mnohem delší. Vedle laktobacilů do něj patří třeba bifidobakterie, streptokoky nebo některé kvasinky. Každý rod má trochu jiné účinky a funguje jinde v těle.
Jaký je v tom rozdíl v praxi? Mrkni do tabulky:
| Bakterie | Zařazení | Běžný výskyt |
|---|---|---|
| Laktobacily | Probiotika | Jogurty, kysané zelí, doplňky |
| Bifidobakterie | Probiotika | Mateřské mléko, jogurty |
| Streptokoky | Probiotika (některé druhy) | Jogurty, sýr |
Další zmatení dělají i reklamy a google vyhledávání, které někdy zobrazují laktobacily jako synonymum pro probiotika. Lidi pak čekají, že každý výrobek s nápisem "laktobacily" dá stejný efekt jako "komplexní probiotika" – a pak jsou zklamaní, že to nefunguje podle jejich představ.
Pokud tě tedy někdy napadlo, jestli neztrácíš peníze za špatný produkt, nejsi sám. Za confusion může i to, že každý výrobek obsahuje jiné kmeny a v různém množství. Proto vždycky čti složení a hledej přesný typ baktérií a jejich počet. Čím konkrétnější údaje najdeš, tím líp víš, co kupuješ a do čeho investuješ.
Co to vlastně jsou laktobacily
Laktobacily jsou bakterie, které najdeš přirozeně ve střevech, v ústech i v některých fermentovaných potravinách. Jsou to hlavní hráči v týmu střevního mikrobiomu a jejich hlavní úkol je rozkládat cukry, hlavně laktózu, a vytvářet z nich kyselinu mléčnou. Díky tomu pomáhají regulovat prostředí ve střevech, kde snižují pH a vytváří podmínky, které brání přemnožení škodlivých bakterií.
Nejčastěji slyšíš o druzích jako Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus nebo Lactobacillus casei. Každý typ má svoje specifické „dovednosti“ – například L. johnsonii podporuje imunitu a L. plantarum může pomoct lidem s intolerancí laktózy.
Bez přehánění – bez laktobacilů to ve střevech kulhá. Pomáhají strávit jídlo, tvoří vitamíny skupiny B, chrání před škodlivými bakteriemi a mají vliv i na náladu. Zajímavost? Až 70 % imunity se odvíjí právě od toho, jaký máš mikrobiom, a laktobacily v něm mají důležitou roli.
„Laktobacily patří k nejvýznamnějším bakteriím v lidském střevě. Jsou klíčové jak pro dobré trávení, tak pro naši obranyschopnost,“ říká doktor Jan Malý z Ústavu mikrobiologie.
Pokud chceš laktobacilům pomoct, je dobré zařadit do jídelníčku zakysané mléčné výrobky jako kefír, jogurt nebo kysané zelí. Když sáhneš po doplňcích stravy, vybírej hlavně ty s označením počtu živých kultur a konkrétním druhem laktobacilů.
- Laktobacily se dobře snášejí s běžnou stravou a neničí je žaludeční kyselina, pokud jsou v kvalitních produktech nebo čerstvých potravinách.
- Můžeš je najít i v některých rostlinných fermentovaných potravinách, například v kimchi nebo tempehu.
- Jejich nedostatek se často projeví problémy s trávením, nadýmáním nebo oslabenou imunitou.
Jak fungují probiotika a jak se liší od laktobacilů
Když slyšíš „probiotika“, jde o živé mikroorganismy, co mají pozitivní vliv na tvoje zdraví, hlavně pokud se dostanou až do střev v dostatečném množství. Prostě v tvém břiše fungují jako neúnavní údržbáři, kteří udržují mikrobiom v rovnováze.
Nejdůležitější je vědět, že laktobacily jsou jen jeden druh probiotických bakterií. Mezi další známé probiotika patří třeba bifidobakterie nebo některé kvasinky. Takže když na krabičce vidíš slovo „laktobacily“, je to konkrétní typ z celé probiotické party. Když tam ale výrobce píše „probiotika“, může jich být směs víc druhů, což je někdy výhoda, protože různé kmeny zvládají jiné úkoly.
Jak tedy probiotika pracují? Když je pravidelně dodáváš tělu, posilují střevní bariéru, vytlačují škodlivé bakterie a pomáhají s trávením vlákniny. Například laktobacily mění cukry na kyselinu mléčnou, což vytvoří ve střevech prostředí, ve kterém špatné bakterie tolik neprosperují.
- Probiotika dokáží zlepšit trávení a zvláště pomáhají po léčbě antibiotiky.
- Laktobacily konkrétně často najdeš v jogurtech a fermentovaných potravinách, mají schopnost zlepšit vstřebávání některých živin.
- Ne všechna probiotika jsou vhodná pro každý zdravotní problém – záleží na konkrétním kmenu a jeho účincích.
Na trhu najdeš široké spektrum doplňků a výrobků – některé obsahují jen laktobacily, jiné komplexní směsi probiotik. Pokud řešíš konkrétní potíže, vyplatí se mrknout, jaký kmen je v přípravku uveden, protože jeho účinek bude jiný. Není to jen o „nějakých bakteriích“, ale o přesném složení.
Běžné zdroje a jak je zařadit do jídelníčku
Když se řekne laktobacily, nejde jen o pilulky z lékárny. Tyhle bakterie najdeš hlavně v kysaných mléčných výrobcích a fermentovaných potravinách. Největší pecka? Není to jen kefír, jogurt nebo acidofilní mléko. Laktobacily mají svoje místo i v kysaném zelí a kimchi.
Pokud se chceš zaměřit na „živé kultury” z běžného jídla, tady je pár konkrétních tipů:
- Jogurt – vybírej ten s označením "živé jogurtové kultury".
- Kefír – má víc bakterií i lehkou nakyslou chuť.
- Kysané zelí (ne sterilované) – pozor, ty zavařené už většinou žádné bakterie nemají.
- Kombucha – oblíbený silný nápoj ze zkvašeného čaje.
- Sýry s plísní a kvašené okurky – hlavně ty "raw".
Spousta lidí to řeší krátkodobě, třeba po antibiotikách. Ale když zařadíš malé dávky fermentovaných potravin do jídelníčku pravidelně, investuješ tím do svého trávení dlouhodobě. Tělo si to vezme líp, než když do sebe nacpeš jednorázově celou krabičku doplňků.
Pro přehled, kolik "živých" bakterií můžeš z některých potravin dostat, mrkni na tuhle tabulku:
| Potravina | Počet živých kultur (CFU) v 1 porci |
|---|---|
| Jogurt (150 g) | 1–10 miliard |
| Kefír (200 ml) | 10–40 miliard |
| Kysané zelí (100 g, nepasterizované) | v řádu milionů až miliard |
| Kombucha (150 ml) | desítky milionů až stovky milionů |
Chceš mít jistotu? Čti etikety – hledej "nepasterizované" nebo "živé kultury." A jestli tě láká domácí výroba, na internetu najdeš jednoduché návody na domácí kefír nebo zelí. Stačí pár surovin, základní nádobí a trochu trpělivosti.
Tipy a triky pro správné užívání
Máš doma doplňky s laktobacily nebo probiotika a říkáš si, jak z toho vytěžit opravdu maximum? Tady je pár ověřených rad, co fakt fungují. Ty největší chyby se dělají už u základů – kdy a s čím je bereš, jak je skladuješ nebo proč není jednoznačně dobré cpát se jimi pořád dokola.
- laktobacily a další probiotika ideálně užívej nalačno – půl hodiny před jídlem nebo aspoň dvě hodiny po něm. Takhle toho přežijou v žaludku daleko víc.
- Pozor na teplotu! Ne každý výrobek zvládne pokojovou teplotu. Tablety často vydrží, ale tekuté varianty nebo jogurty skladuj v lednici.
- Pokud bereš antibiotika, vyčkej ideálně tři hodiny po jejich užití, než sáhneš po probiotiku. Jinak je většina bakterií zbytečně zlikvidovaná.
- Dlouhodobé užívání nemá moc cenu bez pauzy. Ideálně po měsíci dva týdny vysaď – střevní mikroflóra se tak naučí i "pracovat" sama.
- Nevěř okamžitému efektu – změny pocítíš minimálně za týden až dva. Nečekej zázrak do druhého dne.
Studie Státního zdravotního ústavu z roku 2022 ukázala, že správné užívání laktobacilů zvedlo komfort při trávení až u 68 % účastníků. Naopak při špatném dávkování (např. s jídlem, v horkém nápoji) se pozitivní efekt téměř neprojevil.
| Tip | Proč na něm záleží |
|---|---|
| Nalačno | Menší překážka kyselinou v žaludku, víc bakterií přežije |
| Skladování v lednici | Chrání živé kultury před zničením teplem |
| Rozestup od antibiotik | Bakterie nejsou zničeny lékem |
| Dělání pauz | Mikroflóra si lépe zachovává rovnováhu |
A nezapomeň – nejlepší kombinace je zdravý jídelníček plus zdroj probiotik, ne jen nějaký prášek do kapsy. Jogurt, kefír nebo kysané zelí ti udělají skoro stejnou službu jako drahý doplněk z lékárny. Jen nesmíš mít alergii nebo problém s laktózou.